Sýc rousný

Aegolius funereus

Typické vlastnosti: Malá sova s výlučně noční aktivitou.

Popis: D 24-26 cm, RK 54-62 cm; velká kulatá hlava s výrazným obličejovým závojem; nohy, včetně prstů, opeřeny (rousy); mladí ptáci čokoládově hnědí; v letu křídla a ocas relativně dlouhé, let přímý (u sýčka obecného let obloukovitý); v únoru na sebe upozorňuje flétnovými, trochu se stupňujícími tóny „bu-bu-bu-bu“.

Rozšíření: Typický obyvatel severské tajgy; ve střední Evropě především v Alpách, ale vyskytuje se i v nížinách; žije hlavně v jehličnatých lesích; leden-prosinec.

Výskyt v ČR: Vzácně hnízdí v jižních a severních Čechách a na severní Moravě.

Způsob života: Sýc rousný a kulíšek nejmenší mají podobný způsob obživy: loví různé drobné hlodavce a také malé ptáky. Při letech chudých na hlodavce se kulíšek nejmenší živí především drobnými ptáky, zatímco sýc rousný se specializuje na rejsky. Náruživě také chytá plšíky rejskové. Loví na mýtinách, nad vřesovišti apod. Vedle možnosti dobré obživy je pro sýce rousného důležitý také výskyt hnízdních možností – dostatek dutin, obvykle po datlovi černém, v nichž rád zakládá svá hnízda. Do lesů s málo dutinami jej lze přilákat vyvěšováním hnízdních budek, které musí být velmi dobře chráněny před kunami.